Jdi na obsah Jdi na menu
 


Slon

Slon :je největší žijící rod suchozemských savců. Při narození váží okolo 100 kg. Samice slona je březí 20 až 22 měsíců, což je nejdelší doba březosti u suchozemského zvířete. Slon se dožívá 60 až 70 let. Největšího slona zastřelili v Angole v roce 1974, vážil 12 000 kilogramů. Rod slon obsahuje tři žijící druhy, které jsou ovšem v latinském názvosloví řazeny do dvou různých rodů .

Potrava

Sloni jsou býložraví a tráví denně až 16 hodin konzumací rostlinné potravy. 50 % potravy tvoří trávy. Zbytek je listí, kořínky, ovoce, semínka či květiny. Dospělý slon dokáže sežrat 100 až 320 kg potravy za den. Trávicí ústrojí slona je schopno zpracovat pouze 40 % celkového zkonzumovaného množství, zbytek projde nestráven zažívacím traktem. Slon se vyvinul nejprve z jemu podobného předka mastodonta, poté v mamuta a nakonec do podoby, jakou známe dnes. Za tu dobu se přizpůsobil jídlu v Africe a Indii, kdežto jeho předci žili na Sibiři a v Severní Americe a Evropě.

Lov

Lov slonů, ať již legální nebo ilegální, má neočekávané důsledky v anatomii slonů. Afričtí lovci slonů zabíjí slony s velkými kly, což dává šanci přežít a dál se rozmnožovat slonům s malými kly nebo bez klů. Díky propagaci genu, který způsobuje, že slon nemá kly, je nyní v některých populacích až 30 % slonů bez klů (ačkoli v roce 1930 to bylo jen 1 %). Nepřítomnost klů, kdysi velmi ojedinělá genetická anomálie, se nyní stává velmi rozšířeným dědičným rysem. Je nepravděpodobné, ale možné, že soustavným lovem slonů s kly a prosazováním slonů bez klů nakonec kly u afrických slonů zcela zmizí, což by mohlo mít dramatický dopad jak na slony, tak na jejich okolí. Sloni své kly používají k „orání“ země při hledání minerálů, průchodu hustou vegetací či při boji mezi samci. Budou-li se nadále rodit převážně sloni bez klů, může se chování slonů dramaticky změnit.

Druhy

Jsou známy dva druhy slonů – slon africký a slon indický (Elephas maximus). Africký slon je větší než asijský (měří až 4 m a váží 7 500 kg) a má větší uši. Cirkulace krve v tepnách boltců slouží k lepšímu ochlazování pod africkým sluncem. Zatímco samice slona afrického má kly, samice slona indického je nemá. Na rozdíl od svého asijského bratrance má africký slon na chobotu dva „prsty“ .

V Africe se objevují dvě populace slonů – savanní a pralesní. Poslední genetické studie ukázaly, že se jedná o dva rozdílné druhy. Pralesní populace je nazývána Loxodonta cyclotis, slon pralesní, zatímco savanová dostala jméno Loxodonta africana. Tato reklasifikace druhu byla důkazem, že je možné dvě tak malé populace rozdělit do dvou živočišných druhů.

Teprve nedávno byl uskutečněn významný objev - Slon nepálský (nebo také himálajský - oficiální název ještě nebyl uznán). Pověsti o něm nebyly brány vědci vážně, ale v roce 1992 se ho povedlo badateli Johnu Blashford-Snellovi objevit a fotograficky zdokumentovat. Značně se liší od slona indického, je agresivnější, větší, a jeho charakteristickým znakem jsou dva hrboly na hlavě. Jedná se zřejmě o poddruh slona indického nebo také o zcela nový druh. Pro úplnou vědeckou analýzu se čeká na uhynulého jedince či nalezení kosterních pozůstatků.

 

Příspěvky

Slon

12. 10. 2013

 
Celý příspěvek | Rubrika: Slon | Komentářů: 0