Jdi na obsah Jdi na menu
 


Koza domácí

16. 10. 2013

Koza domácí

Irish Goat.jpg

Koza domácí (Capra aegagrus hircus) je potomek několik druhů divých koz – zejména kozy bezoárové (Capra aegagrus) z jihozápadní Asie a východní Evropy a dnes již vymřelé kozy keltské (Capra prisca). Asijská šrouborohá plemena koz mají původ v koze šrouborohé (Capra falconeri). Koza patří do čeledi turovitých a je úzce spjat s ovcí; obě jsou v podčeledi kozy a ovce (Caprinae). Dnes existuje více než tři sta plemen koz, které žijí od vysokohorských oblastí až po pouště.[2]

Samice se nazývá koza, samec kozel. Vykastrovaný kozel se označuje slovem hňup, hňup je méně agresivní, maso hňupů má slabší specifický zápach. Mládě se nazývá kůzle. Samice v říji se prská – popsáno v lidové písni "Když se kozy prskaly, ocasama mrskaly" (zpívá se na melodii "Když jsem husy pásala, zimou jsem se třásala"). Gravidní samice se označuje pojmem březí nebo skotná. Samice, která porodila, se okotila. Potrat (událost) se nazývá zmetání. Potracený plod se nazývá zmetek.

Koza domácí je jeden z nejstarších domestikovaných druhů. Tisíce let byly kozy chovány pro jejich mléko, maso, srst a kůži na velké části země.[3] V minulém století si získaly oblíbenost i jako domácí mazlíčci.

Historie

Kozy byly domestikovány na indickém subkontinentu přibližně 9000 let př. n. l.,[5] a okolo 8000 let př. n. l. v pohoří Zagros na západě Íránu.[6] Neolitičtí zemědělci je chovali, protože tak snadno získávali primárně mléko a maso, ale také trus, který používali jako palivo, a kosti, srst a šlachy na oděvy, budovy a nástroje.[2] Kozy domácí byly drženy ve stádech a putovaly po kopcích nebo jiných pastvinách s pasákem koz, což bylo často dítě nebo adolescent. Tato metoda se používá dodnes.

Kozí kůže byla používána pro uchování vody a vína a na výrobu pergamenu.

Anatomie

Většina koz má dva rohy různých tvarů a velikostí v závislosti na plemeni. I když jsou rohy převážně samčí záležitostí, některá plemena koz mají rohaté i samice. Bezrohé kozy nejsou vzácností. Výjimečně mohou mít až osm rohů, ale jedná se o zděděnou genetickou vzácnost. Rohy se skládají z živé kosti obklopené rohovinovým pouzdrem. Kozy je používají k obraně proti nepřátelům a při vzájemných soubojích.[7]

Koza domácí je přežvýkavec. Má tři předžaludky bachor, čepec a knihu, čtvrtý v pořadí je skutečný žaludek a slez.

Domestikace

Koza domácí je polyfyletického původu (pochází z více divokých předků).

Divoký předek Výskyt předka Plemena koz
koza bezoárová (Capra aegagrus) jižní Evropa, západní a střední Asie kozy švýcarského typu
koza šrouborohá, markhur (Capra falconeri) hory západní Himaláje kozy šrouborohé
koza keltská (Capra prisca) jižní Evropa plemena koz jižní Evropy (koza neapolská, koza albánská, koza španělská), střední Evropy (kozy švýcarského typu), afrického kontinentu (koza egyptská, koza thébská), Malé Asie a Číny (středoasijská kašmírová plemena koz, koza angorská)

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Kozy dokazu ocistit aj bike

(Bajkerteam, 23. 8. 2018 12:56)

Kozy dokazu ocistit aj bicykle: https://www.youtube.com/watch?v=RhZkunIIm_E