Jdi na obsah Jdi na menu
 


Orel mořský

15. 10. 2013

Orel mořský

Orel mořský

orel mořský

Orel mořský (Haliaeetus albicilla) je největší dravec vyskytující se v Česku[1] a zároveň největší evropský orel (je však menší než orlosup bradatý (Gypaetus barbatus) hnízdící na jihu Španělska), rozpětí křídel dosahuje až 2,5 m. Létá s nataženými ručními letkami křídel. Staří ptáci mají žlutý hákovitý zobák a krátký bílý kýlovitý ocas. Mladí jedinci mají tmavě zbarvený zobák i tmavší ocas. Neopeřené nohy jsou žluté. Samec a samice se navzájem liší pouze velikostí.

Orel mořský je heraldický symbol Polska, je v jeho znaku a i na vlajce.

Popis

Délka těla orla mořského dosahuje 69–92 cm, hmotnost u samce cca 4 kg, u samice 7 kg. Rozpětí křídel může dosahovat až 2,5 m.[1] Zbarvení tmavohnědé jen ocas bílý, případně i jiné světlejší oblasti na hlavě a krku. Za letu se snadno pozná, podle charakteristického vzhledu dlouhých širokých křídel s roztaženými ručními letkami. Ocas je klínovitý, jeho zbarvení se v průběhu života výrazně mění. Přechází od hnědé mladých ptáků, přes hnědobíle mramorovanou k bílé barvě s hnědými okraji rýdovacích per u pohlavně dospělých jedinců. Podobně postupně světlá starším ptákům nejen hlava a hruď, kde může původní hnědá (bíle kropenatá) barva přejít až do hnědožluté, ale i zobák, který z hnědé přechází v jasně žlutou.

Hlasem je zdaleka slyšitelné „kjikjikjiklieklikklik“, samec má vyšší hlas, než samice.

Rozmnožování

Orel mořský pohlavně dospívá ve 4–5 letech. Hnízdí velmi časně a zásnubní lety mohou začínat již v prosinci. V lednu a únoru probíhá stavba hnízda a v druhé polovině února již snášejí vejce. Samice snáší nejčastěji 2 bílá vejce na kterých sedí střídavě oba rodiče po dobu cca 38 dní. Mláďata zpočátku krmí jen samice, která jim potravu trhá. Později si s kořistí poradí sama a předkládá jim jí i samec. Doba krmení na hnízdě je asi 70-75 dní. I po opuštění hnízda se mláďata zprvu zdržují poblíž a rodiče je krmí ještě alespoň měsíc.

Hnízdo

Hnízdí na okrajích zatopených území, v jezernatých a rybničnatých oblastech. Hnízdo je obrovská stavba z klacků a proutí umístěná na stromech převážně v blízkosti vody. Průměr hnízda může dosahovat i 100–160 cm. Orli je využívají opakovaně, i když mohou v různých letech několik hnízd střídat. Každý rok hnízdo trochu dostaví, takže po několika letech může dosáhnout výšky dvou metrů a hmotnosti několika set kilogramů. Do hnízda snáší jedno až dvě vejce.[1]

Potrava

Orel mořský se živí rybami.

mladý orel mořský v letu

Rozšíření

Orel mořský

Orel mořský je rozšířen v Evropě a Asii mimo tropické oblasti (palearktické rozšíření). Na severu tvoří hranici rozšíření lesotundra, na jihu hranice probíhá od Balkánského poloostrova přes Turecko k jižnímu pobřeží Kaspického moře. Jako okrajové oblasti výskytu se dají označit i některé středomořské ostrovy, Island, Kamčatka, a ostrovy podél severovýchodního pobřeží Asie.

Převážně severněji žijící populace v zimě přetahují do jižnějších oblastí a vyhledávají nezamrzající vodní plochy. Někdy zalétají i mnohem dále na jih, například do oblasti Perského zálivu, severní Indie a podobně. Mladí ptáci podnikají potulky, které však mohou vést i na sever (z Balkánu do střední Evropy a pod.).

Orli byli na velké části svého areálu vyhubeni, nebo byly výrazně sníženy jejich početní stavy. V poslední době se však situace zlepšuje a znovu se šíří zpět do původních lokalit. Početnost orla mořského v Evropě se odhaduje na 5000 párů.

Výskyt v ČR

V České republice v současné době (první desetiletí 21. století) pravidelně hnízdí zhruba 30–35 párů. Zimujících ptáku je však mnohem víc (tyto počty přesahují 150 jedinců).

Až do 19. století hnízdil orel mořský na území ČR poměrně běžně.[1] V druhé polovině 19. století zanikla poslední hnízdiště v Čechách, na Moravě až ve 20. letech 20. století. Dlouhá desetiletí zde orli jen zimovali. Největším zimovištěm byla Třeboňská pánev. Díky snahám ornitologů a orgánů ochrany přírody se nakonec povedlo dosáhnout toho, že orli na Třeboňsku opět zahnízdili. Žijí i na Kladenských haldách. Opětovné zahnízdění bylo pozorováno v roce 1984 na jižní Moravě a v jižních Čechách.[1] První mláďata byla průkazně vyvedena v roce 1986, rodiče byli jedinci odchovaní v zajetí. Patrně zde už před tím hnízdili i ptáci z divoké populace. Dnes se hnízdiště vyskytují i na Českobudějovicku, Jindřichohradecku, Českolipsku, Nymbursku, v Lužických horách a na jižní Moravě.

Orel mořský během zimního lovu

Ohrožení

Orla mořského, který nemá v naší přírodě přirozeného nepřítele, může ohrozit jedině nezodpovědné chování lidí. Orli jsou v časných fázích hnízdění citliví k vyrušování, takže přítomnost lidí v blízkosti hnízda může vést až k jeho opuštění. Při těžbě dřeva může dojít ke zničení hnízdiště.

Mnohem závažnější je ale ilegální pokládání otrávených návnad, které se u nás velmi rozšířilo v posledních letech. Jen v roce 2006 na něj doplatilo 9 jedinců, desátý byl postřelen. Jedem, který bývá nejčastěji zneužíván, je insekticid karbofuran. Přestože je jakékoli pokládání otrávených návnad nelegální již více než 40 let, dochází k němu v současnosti v takovém rozsahu, že může během několika málo let způsobit vymizení orlů mořských z České republiky.

Zajímavosti

•Orel mořský patří mezi dravce, které vzužívají novodobí sokolníci.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Špatné informace

(Maroš Skryplyvakis, 25. 3. 2019 8:44)

Nepomohli jste mi nicc na Polské wikipedii je to lepší dža ande Prahaa S pozdravem Freklym